VSTUPNÍ ČÁST

Název komplexní úlohy/projektu

Judaismus v proměnách věků

Kód úlohy

SP-u-4/AE85

Kategorie dosaženého vzdělání

M (EQF úroveň 4)

Vzdělávací oblasti

SP - Člověk a společnost

Vazba na vzdělávací modul(y)

Škola

Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnická Uherské Hradiště, Kollárova, Uherské Hradiště

Klíčové kompetence

Datum vytvoření

02. 10. 2019 12:38

Délka/časová náročnost - Odborné vzdělávání

Délka/časová náročnost - Všeobecné vzdělávání

32

Poznámka k délce úlohy

Ročník(y)

2. ročník

Řešení úlohy

individuální, skupinové

Doporučený počet žáků

25

Charakteristika/anotace

Komplexní úloha je zaměřena na osvojování vědomostí žáků o judaismu se zvláštním zřetelem na holocaust za 2. světové války. Úloha si klade za cíl zajistit komplexní výuku problematiky holocaustu v kontextu všech vzdělávacích oblastí, které se tématu dotýkají: Člověk a společnost (OBN, DEJ), Informatika a ICT, Komunikace v českém jazyce a Umění a kultura (CJL), včetně dalších relevantních poznatků (např. ze zeměpisu).

Komplexní úloha se týká obsahového okruhu Člověk v lidském společenství a úzce se zaměřuje na tematické celky holocaust, 2. světová válka ve světě i u nás, světová a česká židovská literatura, geografie Státu Izrael a jeho historie.

Žáci si osvojí teoretickou průpravu o judaismu, židovských zvycích, židovské kultuře a holocaustu a tyto informace prakticky upevní při návštěvách židovských objektů, přednášek a besed. Tato část slouží jako zpestření a doplnění jejich nabytých teoretických znalostí. Praktickým vyústěním úlohy potom bude tvorba vlastní prezentace na zadané téma, při které budou muset prokázat nejenom osvojené znalosti, ale také orientaci v počítačovém programu powerpoint.

JÁDRO ÚLOHY

Očekávané výsledky učení

• žák charakterizuje judaismus za uplatnění teoreticko-historických a obecně-kulturních znalostí 
• žák definuje charakteristické znaky židovské kultury v porovnání s dalšími velkými náboženstvími 
• žák vysvětlí podstatu holocaustu
• žák prezentuje nabyté znalosti formou vlastní prezentace 
• žák při diskuzi podloženě argumentuje a opírá se o osvojené znalosti 

Specifikace hlavních učebních činností žáků/aktivit projektu vč. doporučeného časového rozvrhu

Návštěva Terezína, Osvětimi (8)

Přednáška v knihovně na téma „židovská literatura“ (3)

Beseda s přeživším holocaustu (2)

Návštěva židovských objektů – židovský hřbitov, synagoga, mikve (2)

Zeměpis – geografická poloha Státu Izrael, životní podmínky, struktura obyvatelstva, strategické suroviny, sousedství ostatních států (2)

Český jazyk – židovská literatura – Starý zákon až současná židovská literatura, se zvláštním přihlédnutím k předválečné a poválečné literatuře jako reflexi na válečný konflikt a holocaust (projekce filmu – Modlitba pro K. Horowitzovou, Sousto…) (4)

Dějepis – historický exkurz k dějinám židovského národa, stavba Chrámů, diaspora, holocaust v kontextu 2. světové války, poválečný vývoj, vznik Státu Izrael, současná situace (2)

Občanská výchova – workshop na téma judaismus (ukázka židovských předmětů, židovské svátky, liturgie, kuchyně); specifikace xenofobie a rasismu na ukázkách předválečného vzestupu nacistického hnutí (slabikáře pro německé děti, definice Panské rasy atd.) (4)

Informatika – zpracování prezentace v powerpointu na téma judaismu (každý student jiné téma, poté prezentování před třídou) (5)

Metodická doporučení

1. dílčí část – teoretická

Učitelé žákům poskytnou dostatečné množství informací o problematice. Informace budou předány s ohledem na tematický přesah do jiných společenskovědních oborů. Učitelé využijí informace nabyté z jiných oborů jako základ pro doplnění informací ze svého oboru. Povinnou součástí teoretické části je absolvování přednášek, besed, workshopů atd. Žáci používají pracovní listy, z nichž se po vyplnění stává sylabus nabytých vědomostí. 

2. dílčí část – praktická

Žáci se s učitelem účastní nejméně dvou návštěv objektů se vztahem k judaismu. O návštěvách si vedou záznamy a přidávají si je k sylabu. V této části aktivně využívají již osvojené znalosti.

3. dílčí část – tvorba prezentace

Učitel zadá každému žákovi téma, které zpracuje formou prezentace. Žák téma nakonec přednáší před ostatními. Tím se závěrem shrne veškeré učivo. Učitel poté zhodnotí práci žáků a navrhne celkovou známku.

Způsob realizace

Forma výuky – teoreticko-praktická

Místo: školní třída, školní prostory, místa holocaustu (Terezín, Osvětim), knihovna, objekty židovské kultury (hřbitov, synagoga, mikve)

Pomůcky

Technické vybavení:

• počítače s přístupem na internet
• MS Word, PowerPoint
• dataprojektor 
• plátno na promítání
• případně kopírka, skener

Pomůcky učitele:

• literární texty
• audiovizuální záznamy
• pracovní listy 

Pomůcky pro žáka:

• psací potřeby
• odborná literatura, elektronické zdroje 
• případně učební materiály k dané problematice

VÝSTUPNÍ ČÁST

Popis a kvantifikace všech plánovaných výstupů

vypracované pracovní listy (zkompletovaný sylabus) 

powerpointová prezentace

Kritéria hodnocení

1. Žák charakterizuje judaismus za uplatnění teoreticko-historických a obecně-kulturních znalostí.

Kritéria – žák:

• žák definuje judaismus
• zasazuje problematiku judaismu do historického kontextu
• zasazuje problematiku judaismu do kulturního kontextu
• zasazuje problematiku judaismu do geografického kontextu

2. Žák definuje charakteristické znaky židovské kultury v porovnání s dalšími velkými náboženstvími.

Kritéria – žák: 

• identifikuje prvky židovské kultury 
• nalézá věcné souvislosti mezi judaismem a dalšími náboženstvími
• identifikuje židovský odkaz v soudobé evropské kultuře

3. Žák vysvětlí podstatu holocaustu.

Kritéria – žák:

• dokáže vysvětlit důvod vzniku holocaustu
• vysvětlí dopady holocaustu
• navrhuje způsoby, kterými lze v dnešní společnosti předcházet nesnášenlivosti

4.  Žák prezentuje nabyté znalosti formou vlastní prezentace.

Kritéria – žák:

• získává relevantní podklady pro tvorbu prezentace na vybrané téma
• vytvoří prezentaci v powerpointu dle pravidel správného prezentování 
• ústně prezentuje před třídou
• adekvátně reaguje na připomínky

5. Žák při diskuzi podloženě argumentuje a opírá se o osvojené znalosti. 

Kritéria – žák:

• opírá svou argumentaci o fakta
• předkládá různé pohledy na vybranou problematiku 
• při besedách a přednáškách dovede klást relevantní otázky k tématu
• aktivně se účastní diskuze o judaismu

V teoretické části úlohy žák prokáže základní nabyté znalosti o dané problematice. Ověřování probíhá formou testů, při kterých by měla být měřitelná minimální hranice úspěšnosti 40 %. Učitel vždy uvede správné řešení a zaměří se na případné zopakování a doplnění znalostí o tématu.

V praktické části žák společně s vyučujícím aktivně navštěvuje navržené objekty, přednášky a besedy. Pracuje s pracovními listy, aktivně se účastní diskuzí, klade otázky, zajímá se o problematiku. Učitel sleduje jeho aktivitu, kterou posléze zhodnotí a udělí známku. Hodnota známky závisí na prokázané činnosti v průběhu aktivit. 

Učitel vyhodnocuje zpracování zadaného tématu žákem v podobě powerpointové prezentace. Zde hodnotí objem použitých informací, grafickou podobu, logickou návaznost jednotlivých informací i způsob prezentování před třídou.

Závěrem zhodnotí a sumarizuje celou úlohu.

Doporučená literatura

Deník Anne Frankové

Otčenášek, J. Romeo, Julie a tma

Olbracht, I. Golet v údolí

Lustig, A. Hořká vůně mandlí

Ukázky z knihy Der Giftpilz (Jedovatá houba):

• Jak lze Židy rozeznat?
• Co je Talmud? 

Poznámky

Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Lenka Tománková. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.