VSTUPNÍ ČÁST

Název modulu

Meteorologie a životní prostředí rostlin

Kód modulu

41-m-4/AI39

Typ vzdělávání

Odborné vzdělávání

Typ modulu

(odborný) teoreticko–praktický

Kategorie dosaženého vzdělání

M (EQF úroveň 4)

H (EQF úroveň 3)

Skupiny oborů

41 - Zemědělství a lesnictví

Komplexní úloha

Meteorologie v praxi

Obory vzdělání - poznámky

• 41-41-M/01 Agropodnikání
• 41-51-H/01 Zemědělec-farmář

Délka modulu (počet hodin)

12

Poznámka k délce modulu

Platnost modulu od

30. 04. 2020

Platnost modulu do

Vstupní předpoklady

nejsou stanoveny

JÁDRO MODULU

Charakteristika modulu

Vzdělávací modul poskytuje žákům základní vědomosti a dovednosti týkající se zejména meteorologie a životního prostředí rostliny. Přispívá k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Poznání zákonitostí vztahů mezi biotickými a abiotickými procesy umožní žákům pochopit smysl základních opatření uplatňovaných při technologických procesech při pěstování rostlin.

Očekávané výsledky učení

V RVP pro obor vzdělání 41-41-M/01 Agropodnikání jsou uvedeny výsledky vzdělávání vztahující se k modulu:

Žák:

• vysvětlí zákonitosti vzniku jednotlivých povětrnostních jevů a situací
• posoudí stav a vývoj povětrnostní situace na základě jednotlivých údajů
• správně používá základní meteorologické přístroje
• vyhodnocuje klimatické a meteorologické údaje ve vztahu k pěstování rostlin
• vysvětlí význam fenologických pozorování
• charakterizuje abiotické (sluneční záření, atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a biotické faktory prostředí (populace, společenstva, ekosystémy)

Obsah vzdělávání (rozpis učiva)

• Meteorologické prvky a jejich měření

1. sluneční záření
2. teplota vzduchu
3. atmosférické srážky
4. atmosférický tlak
5. směr a rychlost větru
6. oblačnost.

• Počasí

1. Předpověď počasí
2. Synoptická mapa

• Atmosférické jevy
• Fenologie
• Podnebí

1. Charakteristika jednotlivých podnebných pásů
2. Atmosférická cirkulace – tlakové útvary

• Abiotické faktory

1. Sluneční záření
2. Atmosféra
3. Pedosféra
4. Hydrosféra

• Biotické faktory prostředí

1. Populace
2. Společenstva a ekosystémy

Učební činnosti žáků a strategie výuky

Strategie výuky

Metody slovní:

• monologické metody (popis, vysvětlování, odborný výklad)
• dialogické metody (rozhovor, diskuse)
• metody práce s učebnicí, knihou, odborným časopisem, internetovými zdroji

Metody názorně demonstrační:

• sledování výukových prezentací
• práce s interaktivní tabulí
• sledování výukového videa

Metody dovednostně praktické:

• práce se synoptickou mapou
• analýza meteorologických prvků měřených na školní meteorologické stanici
• během praktické výuky aplikace teoretických poznatků na praktických příkladech

Učební činnosti

Žák:

1. Vysvětlí zákonitosti vzniku jednotlivých povětrnostních jevů a situací;

• sleduje odborný výklad učitele
• při své činnosti uplatňuje práci s textem (učební text, prezentace, pracovní listy)
• pracuje se získanými informacemi, které využívá při popisu zadaného úkolu
• prezentuje a zdůvodní své výsledky před třídou
• zkontroluje si správnost výsledků

2. Posoudí stav a vývoj povětrnostní situace na základě jednotlivých údajů;

• sleduje odborný výklad učitele
• při své činnosti uplatňuje práci s textem (učební text, prezentace, pracovní listy)
• pracuje se získanými informacemi, které využívá při popisu zadaného úkolu
• orientuje se v datech naměřených školní meteorologickou stanicí
• prezentuje a zdůvodní své výsledky před třídou
• zkontroluje si správnost výsledků

3. Správně používá základní meteorologické přístroje;

• sleduje odborný výklad učitele
• při své činnosti uplatňuje práci s textem (učební text, prezentace, pracovní listy)
• pracuje se získanými informacemi ze školní meteorologické stanice, které využívá při popisu zadaného úkolu
• prezentuje a zdůvodní své výsledky před třídou
• zkontroluje si správnost výsledků

4. Vyhodnocuje klimatické a meteorologické údaje ve vztahu k pěstování rostlin;

• sleduje odborný výklad učitele
• při své činnosti uplatňuje práci s textem (učební text, prezentace, pracovní listy)
• pracuje se získanými informacemi ze školní meteorologické stanice, které využívá při popisu zadaného úkolu
• prezentuje a zdůvodní své výsledky před třídou
• zkontroluje si správnost výsledků

5. Vysvětlí význam fenologických pozorování;

• sleduje odborný výklad učitele
• při své činnosti uplatňuje práci s textem (učební text, prezentace, pracovní listy)
• pracuje se získanými informacemi ze školní meteorologické stanice, které využívá při popisu zadaného úkolu
• prezentuje a zdůvodní své výsledky před třídou
• zkontroluje si správnost výsledků

6. Charakterizuje abiotické (sluneční záření, atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a biotické faktory prostředí (populace, společenstva, ekosystémy);

• sleduje odborný výklad učitele
• při své činnosti uplatňuje práci s textem (učební text, prezentace, pracovní listy)
• pracuje se získanými informacemi, které využívá při popisu zadaného úkolu
• uvede konkrétní příklady populace, společenstva a ekosystémů
• vysvětlí vliv člověka na konkrétní druhy ekosystémů
• prezentuje a zdůvodní své výsledky před třídou
• zkontroluje si správnost výsledků

Zařazení do učebního plánu, ročník

Doporučuje se vyučovat v 1. ročníku. Výuka probíhá v případě předmětového uspořádání ŠVP ve vyučovacích předmětech zaměřených na pěstování rostlin a v předmětu praxe, případně v předmětu odborný výcvik (v případě využití v oboru vzdělání kategorie H).

VÝSTUPNÍ ČÁST

Způsob ověřování dosažených výsledků

Písemné zkoušení:

Žáci píší průběžné didaktické testy s otevřenými nebo uzavřenými otázkami.

Praktické zkoušení:

Každý žák popíše jednotlivé části školní meteorologické stanice.

Každý žák popíše synoptickou mapu.

Ústní zkoušení:

Každý žák musí být z tohoto modulu minimálně 1 x ústně vyzkoušen. Ověřování probíhá ústně a písemně v rámci teoretické výuky ve vyučovacím předmětu pěstování rostlin. Hodnoceno je využívaní odborné terminologie, odborná správnost odpovědí a schopnost aplikace poznatků.

V rámci výuky odborné praxe (nebo odborného výcviku v případě oboru vzdělání kategorie H) jsou ověřovány především praktické dovednosti formou praktického předvedení žáky. Důraz je kladen na odbornou správnost, samostatnost. Hodnoceny jsou také dovednosti organizace práce při zajišťování činností v rostlinné výrobě a vedení pracovníků zajišťujících rostlinnou výrobu.

Kritéria hodnocení

Písemné zkoušení:

V písemné části u testů s otevřenými otázkami dostane žák 4 otázky, může získat maximálně 8 bodů, uspěje při dosažení minimálně 2 bodů; hodnotí se celistvost, správnost a odbornost odpovědí.

V písemné části testů s uzavřenými otázkami dostane žák 20 otázek, zodpovědět správně musí minimálně 6.

Ústní zkoušení:

Při ústním zkoušení žák dostane tři otázky, uspěl při správném zodpovězení alespoň 1 otázky. Při zkoušení se hodnotí věcná správnost výkladu pojmů, odborná terminologie, aplikace z teoretických poznatků do praktických příkladů, samostatnost při prezentaci a schopnost obhajoby výsledku.

Doporučená literatura

TEKSL, Milan. Pěstování rostlin: učebnice pro střední zemědělské školy. Vyd. 2. Praha: Credit, 1999. ISBN 80-902295-7-3

Poznámky

Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Miroslav Kudrna. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.