VSTUPNÍ ČÁST

Název modulu

Kresba (zátiší)

Kód modulu

82-m-4/AD89

Typ vzdělávání

Odborné vzdělávání

Typ modulu

odborný praktický

Kategorie dosaženého vzdělání

M (EQF úroveň 4)

Skupiny oborů

82 - Umění a užité umění

Komplexní úloha

Obory vzdělání - poznámky

• 82-41-M/17 Multimediální tvorba
• 82-41-M/05 Grafický design

Délka modulu (počet hodin)

48

Poznámka k délce modulu

Platnost modulu od

30. 04. 2020

Platnost modulu do

Vstupní předpoklady

• absolvování modulu Kresba (základy)

JÁDRO MODULU

Charakteristika modulu

Cílem modulu je osvojení si dovednosti nakreslit libovolnou skupinu předmětů v prostoru s ohledem na věrnost jejich tvaru, zobrazení materiálu, nasvícení a celkové prostorového uspořádání či kompozici. Klade se důraz na zvládnutí perspektivy, proto může být do tohoto modulu zařazena i studijní kresba architektury.  Žák si osvojí studijní kresbu elementárních předmětů jako jsou válec, krychle,kvadrát,koule a jim odvozené tvary,včetně organických nepravidelných tvarů ,jako je např.draperie. Žák ovládá umístění zátiší do formátu. V pokročilé fázi výuky je u žáků kromě trpělivého přístupu zobrazování předlohy žádoucí také vlastní umělecká interpretace, osobité ztvárnění a kresebný rukopis. Modul částečně experimentuje s výtvarnými technikami, konceptuálním přístupem a vrcholí veřejnou prezentací nejlepších prací.

Po absolvování tohoto modulu žák umí kreslit zátiší věrně podle předlohy a dokáže je kreslit i osobitě stylizované vlastním rukopisem. Ovládá do formátu papíru, buduje a strukturuje výtvarnou kompozici. Veškeré viděné objekty umí zachytit věrně co do tvaru (siluety i objemu) a materiálu. Využívá kombinace technik, prezentuje vlastní tvorbu například formou kolektivní výstavy.

Očekávané výsledky učení

Žák:

• kreslí nejen na malý, ale i na velký formát (A2, A1)
• pracuje nejen na desce stolu, kreslícím prkně, ale také na vertikálně umístěném stojanu
• rozvrhuje zátiší do formátu rovnoměrně (v závislosti na uměleckém kompozičním záměru), toto rozvržení udrží až do finálního dokončení kresby
• používá techniku vizování – dokáže změřit proporce a sklon hran objektů tvořících předlohu pro zátiší
• používá kresbu perspektivní zkratky zvláště u geometricky přehledných objektů (židle, krabice, stůl, architektura…)
• používá kresbu elips ze všech úhlů i u nakloněných válců, lahví apod.
• používá kultivovanou kresebnou linii (vyhýbá se nejistému dělenému rukopisu, ale také tzv. "drátěné" kresbě tučných kontur bez dynamiky)
• stínuje vícero způsoby tak, že je výsledkem prostorově iluzivní obraz
• analyzuje působení světla na objekty v prostoru
• používá plastické ztvárnění záhybů a tvarů látky (kresbu drapérie)
• využívá kontrast zvláště u přechodu z objektu v popředí na objekt v pozadí
• vizuálně věrně reprodukuje předlohu kresbou uhlem, tužkou, pastelem i dalšími klasickými prostředky 
• používá kresbu prašnými pastely včetně jejich vrstvení, či mísení jejich barevných pigmentů například šrafurou,případně i rozmazaním
• dokáže přizpůsobovat barevnou škálu záměrnému účinku výslednho díla (barevná harmonie, komplementární barvy, zatónování apod.)
• paspartuje, či jinak vhodně adjustuje nejzdařilejší studijní kresby
• po zvládnutí základů vizuální nápodoby viděného hledá osobité vyjádření a vlastní kresebný styl
• experimentuje s osobitým rukopisem
• experimentuje s výtvarnými prostředky, kombinuje techniky s propojením možnostmi různých podkladů
• experimentuje s kompozicí a měřítkem ztvárněných těles
• zná matematické poměry používané v umění (zlatý řez, fibonacciho řada, odmocnina ze dvou, k atd.)
• koncipuje výtvarné provedení a prezentaci díla na základě myšlenky (konceptuální přístup)
• vystavuje svá díla
• zohledňuje současné umělecké trendy a experimentuje s nimi
• navštěvuje výstavy současných umělců a sleduje odbornou literaturu v této oblasti

Obsah vzdělávání (rozpis učiva)

Obsahové okruhy učiva:

1. Zvládnutí kreslení na velký formát u vertikálního stojanu, správný postoj, držení kreslících prostředků apod. 
2. Nácvik rozvržení kreslených objektů do formátu. Technika vizování. Kompozice
3. Perspektiva (jedno, dvou a tříúběžníková), instruktáž a nácvik (kresba geometrických objektů včetně architektury podle reálného předobrazu)
4. Nácvik kresby elipsy
5. Nácvik drapérie
6. Světlo, stín, kontrast, vyjádření plasticity a prostoru stínováním
7. Kresba kultivovanou linií – demonstrace a nácvik kresebných technik včetně perokresby, studium literatury a vzorů
8. Práce s barvou – barevná harmonie, komplementární barvy a další přístupy, výtvarné prostředky vhodné pro barevné studijní kresby
9. Nácvik kresby prašnými pastely
10. Akvarelem kolorovaná kresba, kresba štětcem (tuš, inkoust apod.)
11. Kombinace různých technik např.akvarel a koláž, rezerváž, frotáž a jiné
12. Experimentování s vlastním výtvarnou výpovědí, hledání vlastního výrazu
13. Konceptuální přístup, veřejná prezentace děl, interakce
14. Současné umělecké trendy v oblasti kresby
15. Exkurze (výstava současné kresby)

Poznámka:

• Vybrané zdařilé výtvarné práce žáci vlastnoručně zapaspartují

Učební činnosti žáků a strategie výuky

Strategie učení: ve výuce se doporučuje kombinovat níže uvedené metody výuky.

Metody slovní - monologické:

• odborný výklad s prezentací (popis a vysvětlování nauky v perspektivě, matematických principech kompozice a o současných trendech v umění)

Metody slovní - dialogické:

• rozhovor (poskytování rad jednotlivým kreslícím žákům)

• rozhovor examinační (na prozkoušení kompozičních poměrů, případně jako poznávací zkouška umělců a technik, o který bylo žákům přednášelo)

• dialog (společném hodnocení výtvarných děl žáků)

• diskuzi (při výběru děl na společnou výstavu a při promýšlení konceptuálních uměleckých řešení. Pedagog je přitom povinen udržet atmosféru konstruktivní a motivující, spíše povzbuzující kritiky tolerující různé umělecké přístupy)

Metody názorně - demonstrační: 

• instruktáž (pedagog využívá v každé fázi výuky nové kresebné techniky i před nácvikem kresby elips, perspektivy, draperie atd. Pedagog přitom komentuje jednotlivé kroky, které právě činí. Výklad doplňuje ukázkami tvorby jiných umělců)
• pozorování
• předvádění

Přímé vyučování:

• praktické předvedení
  • grafické a výtvarné činnost (základ tvoří nácvik vizuálně přesvědčivé kresby podle vzoru) 
• metoda heuristická (pokus omyl - během samostatné práce žáků na zadáních)
• metoda vrstevnického vyučování (seznámení jedné skupiny studentů s částí učiva druhou skupinu studentů - efektivní prohloubení znalostí a procvičování činností)
• hodnocená samostatná práce 

Individualizovaná forma výuky

• experimentování s vlastním rukopisem a hledáním kresebného stylu (je podstatou v závěrečné části výuky, kde studenti hledají inspiraci v soudobém umění)
• brainstorming (u konceptuální tvorby)
• participativní metoda (u konceptuální tvorby)

Specifikace samostatné práce:

• studijní kresby zátiší nebo architektury monochromatické, 10 kusů, z toho minimálně 8 ve velikosti větší než A3 
• studijní kresby zátiší nebo architektury kolorovaná, 3 kusy, velikost neomezena
• jedna studijní barevná kresba zátiší pastelem (velikost A3 nebo větší)
• jedna či více experimentálních prací zaměřených na vlastní výtvarné vyjádření a rukopis (velikost ad libitum)

Učební činnosti žáků:

• seznámí se s technikou kresby perspektivy a perspektivní zkratky
• seznámí se s technikou  vizování
• analyzuje působení světla na objekty v prostoru
• používá plastické ztvárnění záhybů a tvarů látky (kresbu drapérie)
• využívá kontrast zvláště u přechodu z objektu v popředí na objekt v pozadí
• aktivně se zapojuje do výuky a zodpovídá kontrolní otázky vyučujícího

Zařazení do učebního plánu, ročník

1.ročník

VÝSTUPNÍ ČÁST

Způsob ověřování dosažených výsledků

Písemná nebo ústní forma zkoušení

• samostatná práce žáků
  • předložené kresby a díla v požadovaných kategoriích, počtech a velikostech
• jedna interaktivní, prezentovaná (vystavená) konceptuální realizace, případně souborná výstava celého ročníku organizovaná školou
• doložení návštěvy výstavy současné kresby, popřípadě společná návštěva formou exkurze
• ústní forma zkoušení z matematických poměrů, které jsou používány v kompozici a například i významných kreslířů, či děl. V rámci výuky jsou ověřovány především teoretické dovednosti formou samostatné práce.

V rámci výuky jsou ověřovány především praktické dovednosti formou samostatné práce.

Ověřované okruhy:

• technika kresby perspektivy a perspektivní zkratky
• technika vizování
• analýza působení světla na objekty v prostoru
• plastické ztvárnění záhybů a tvarů látky (kresbu drapérie)
• kontrast zvláště u přechodu z objektu v popředí na objekt v pozadí

Kritéria hodnocení

prospěl – neprospěl

• Prospěl: žák zvládá interpretovat vizuální podobu vzoru, kompozici do formátu, čistotu provedení, perspektivu, elipsy, draperie, modelaci světla a stínu, kvalitu stínování, kvalitu kresebné linie, vhodně zvládá barevnost a dobře zvládá techniku
• Neprospěl: žák není schopen dostatečně vysvětlit a obhájit své kresebné postupy, odevzdané práce školní i domácí jsou na velmi nízké umělecké úrovni, bez známek autorského přístupu

• Hranice úspěšnosti zkoušky – osobitost námětu, provedení a rukopisu, celkový výtvarný přínos díla, proces tvorby (koncepce, systematické úsilí, experimentování, studium autorů, literatury atd.) a prezentace vlastního díla, kompletnost celého souboru dle zadání (počet prací), které nesmí být kráceno

Je vhodné z důvodu větší objektivity přibrat do hodnocení prací další odborníky.

Pro splnění modulu ho musí žák absolvovat s maximální absencí do 20 %.

Doporučená literatura

BERGIN, Mark. Jak kreslit zátiší. Přeložil Jaroslav KUČERA. Praha: Svojtka & Co., 2015. Můžete kreslit cokoli. ISBN 978-80-256-1728-1.

KRIZEK, Donna. Techniky kresby: přes 200 tipů, rad a ukázek názorných postupů. Přeložil Tomáš SUCHÁNEK. Brno: Zoner Press, 2013. Naučte se kreslit. ISBN 978-80-7413-243-8.

PARRAMÓN, José María. Světlo a stín: světlo a stín v historii malířství : fyzikální a psychologické vlastnosti světla : obecné zásady : perspektiva z hlediska světla a stínu : kontrast, prostředí a praktická studie účinků světla a stínu. 2. vyd. Praha: Jan Vašut, c1998. ISBN 80-7236-042-6.

PARRAMÓN, José María. Jak kreslit: historické pozadí, materiály a pomůcky, techniky a postupy, teorie a praxe umění kresby. Praha: Svojtka a Vašut, 1995. Jak na to. ISBN 80-7180-045-7.

PARRAMÓN, José María. Perspektiva pro výtvarníky: správné užití perspektivy v kresbě a malbě. České vyd. 2. Praha: Jan Vašut, 1998. Jak na to (Jan Vašut). ISBN 80-7236-041-8.

SMITH, R., Encyklopedie výtvarných technik a materiálů, Slováry, 2000

KENTOVÁ, S. Kompozice. Bratislava: Perfekt, 2000. 64s. ISBN 80- 8046- 164- 3. (v originále KENT, Sarah. Composition. New York: Dorling Kindersley, 1995. ISBN 156458612X.)

Poznámky

Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Pavel Trnka. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.