VSTUPNÍ ČÁST

Název modulu

Dějiny architektury (H)

Kód modulu

UK-m-3/AJ18

Typ vzdělávání

Všeobecné vzdělávání

Typ modulu

všeobecně vzdělávací průpravný

Kategorie dosaženého vzdělání

H (EQF úroveň 3)

Vzdělávací oblasti

UK - Umění a kultura (včetně literatury)

Komplexní úloha

Obory vzdělání - poznámky

Délka modulu (počet hodin)

24

Poznámka k délce modulu

Platnost modulu od

30. 04. 2020

Platnost modulu do

Vstupní předpoklady

Nejsou stanoveny.

JÁDRO MODULU

Charakteristika modulu

Vzdělávací modul je průpravný, je určen žákům středních škol uměleckých vzdělávacích oborů a směřuje do oblasti teoretické a obecně kulturní přípravy ve vztahu k architektuře jako podstatné součásti dějin umění. 

Modul vede žáky k pochopení charakteristických i specifických rysů architektury ve významných kulturních a uměleckých centrech od pravěku do současnosti. Žáci se učí lokalizovat, časově vymezit a charakterizovat architektonická centra v kontextu historických událostí a jejich společenských souvislostí, vyjádřit jejich přínos rozvoji umění a kultury, identifikovat charakteristické znaky, projevy a individuální přístupy uplatněné při stavbách výrazných směrů, hnutí a osobností architektury a vzájemně je porovnávat. U žáků se prohlubuje vnímání kultury v evropských i světových souvislostech.     

V rámci modulu se pracuje s různými ikonografickými materiály, videoukázkami, souvislými i nesouvislými texty a dalšími materiály, jejichž předmětem jsou dějiny architektury. Žáci si osvojují dovednosti prezentace získaných vědomostí, vnímání uměleckého kontextu vůči estetickým podnětům obecně, učí se rozlišovat jednotlivé estetiky a formují si vlastní názor ve vztahu k různým architektonickým projevům.

Očekávané výsledky učení

Žák

a) rozezná charakteristické znaky architektury v různých historických epochách;

b) charakterizuje významná architektonická centra minulosti i současnosti;

c) rozliší dobové architektonické náměty, materiály a techniky;

d) porovná charakteristické znaky a individuální přístupy uplatněné při stavbách a jejich návrzích významnými architekty a staviteli.

Obsah vzdělávání (rozpis učiva)

Žák pracuje s výsledky tvůrčí činnosti architektů a stavitelů a vztahuje je k historickým, obecně kulturním, nábožensko-filozofickým i politickým kontextům:

• přehled dějin architektury;
• architektonické suroviny a materiály;
• architektonické techniky a postupy;
• konstrukční a dekorativní architektonické prvky;
• významná architektonická centra;
• sakrální a světská architektura;
• představitelé reprezentující architektonické směry a školy;
• lidová architektura;
• architektonické památky a péče o ně;
• významné architektonické směry, stavby a jejich tvůrci v rámci regionu, kde škola působí, nebo odkud žák pochází.  

Učební činnosti žáků a strategie výuky

• práce s tematickými soubory úloh zaměřenými na předmět architektury;
• práce s videoukázkami s metodickým vedením vyučujícího;
• práce s odbornými texty v souvislostech a kontextu vývoje architektury;
• práce s obrazovým materiálem;
• práce s pracovními listy k tištěným textům / videoukázkám (práce s úlohami i pracovními listy může probíhat individuálně i ve skupinách);
• řízená diskuse k problematice prezentování faktů, názorů, domněnek týkajících se vývoje architektury a jejích charakteristických rysů;
• práce s encyklopediemi a tematickými příručkami k architektuře a jejím dějinám;
• návštěvy architektonických památek a center

Zařazení do učebního plánu, ročník

VÝSTUPNÍ ČÁST

Způsob ověřování dosažených výsledků

Průběžně je prováděno hodnocení s využitím prvků formativního hodnocení, na konci modulu je využito nástrojů sumativního i formativního hodnocení.

a) rozezná charakteristické znaky architektury v různých historických epochách;

• v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím souborů úloh a pracovních listů s využitím videoukázek a obrazových materiálů i samostatným projevem s argumentační obhajobou a diskusí;

b) charakterizuje významná architektonická centra minulosti i současnosti;

• v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím souborů úloh a pracovních listů s využitím videoukázek a obrazových materiálů i samostatným projevem s argumentační obhajobou a diskusí;

c) rozliší dobové architektonické náměty, materiály a techniky;

• v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím souborů úloh a pracovních listů s využitím videoukázek a obrazových materiálů i samostatným projevem s argumentační obhajobou a diskusí;

d) porovná charakteristické znaky a individuální přístupy uplatněné při stavbách a jejich návrzích významnými architekty a staviteli;

• v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím souborů úloh a pracovních listů s využitím videoukázek a obrazových materiálů i samostatným projevem s argumentační obhajobou a diskusí

Výsledky učení a)–d) jsou ověřovány v závěru modulu souhrnným testem, jehož specifikací jsou předmětné výsledky učení. Základní nastavení specifikace testu je 25% zastoupení každého výsledku učení. Toto nastavení lze měnit podle potřeb jednotlivých vyučujících, přičemž zastoupení jednotlivých výsledků učení nesmí klesnout pod 10 %. Procentuální zastoupení výsledku učení je odvozeno od maximálního získatelného počtu bodů za daný výsledek učení (nikoli tedy od počtu úloh – může se jednat o dramatický rozdíl).

Kritéria hodnocení

Při průběžném hodnocení dosahovaných jednotlivých výsledků učení a)–d) je využíváno souborů úloh / pracovních listů, které zaručují vysokou objektivitu hodnocení – hodnocení na úrovni stanovení mezní hranice úspěšnosti a od ní odvozených bodových rozmezí pro případné vyjádření výsledku žáka známkou nebo jiným číselným či slovním způsobem je u jednotlivých výsledků učení v kompetenci vyučujícího. Zároveň se doporučuje souběžně využít prvků formativního hodnocení, zvláště při vyjádření žákova vlastního prožitku.

Při závěrečném ověřování dosažených výsledků učení a)–d) souhrnným testem jsou doporučená kritéria nastavena následovně:

Mezní úroveň úspěšnosti je stanovena na 40 %. 

Převodník dosažené úspěšnosti na známku:

• úspěšnost žáka v testu pod 40 % = nedostatečný 
• úspěšnost žáka v testu od 40 do 55 % = dostatečný 
• úspěšnost žáka v testu od 56 do 70 % = dobrý 
• úspěšnost žáka v testu od 71 do 85 % = chvalitebný 
• úspěšnost žáka v testu od 86 do 100 % = výborný

Nastavená obtížnost testu musí odpovídat dovednostem žáků kategorie vzdělání H, tzn. doporučuje se používat úlohy s nižší a průměrnou úrovní obtížnosti. Zařazení nepřiměřeně obtížných úloh by vyvolávalo potřebu posunovat mezní hranici úspěšnosti a použitý evaluační nástroj (test / soubor úloh / pracovní list) by vykazoval nevyhovující psychometrické charakteristiky.

Doporučená literatura

Wittlich, P.: Literatura k dějinám umění: Vývojový přehled. Praha, Karolinum 2015.

Šefců, O.: Architektura. Lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla. Praha, Grada 2012.

Kratochvíl, P. a kol.: Velké dějiny zemí Koruny české – Architektura. Praha, Litomyšl, Paseka 2009.

Gombrich, E. H.: Příběh umění. Praha, Argo 2006.

Hall, J.: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha, Paseka 2008.

Blažíček, O. J. – Kropáček J.: Slovník pojmů z dějin umění: Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malířství a užitého umění. Praha, Aurora 2013.

Historie architektury. Praha, Alpress 2018. 

Pijoan, J: Dějiny umění 1-10. Praha, Odeon 1977.

učebnice a další výukové materiály dle potřeb vyučujícího

Poznámky

Doporučuje se pracovat s materiály obsahově blízkými zájmům žáků. Doporučuje se modul zařadit až po absolvování modulu Umění v souvislostech.

Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je František Brož. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.