Cizí jazyky – interakce (M)
CJ-m-4/AL88
Všeobecné vzdělávání
všeobecně vzdělávací
M (EQF úroveň 4)
CJ - Cizí jazyky
20
30. 04. 2020
Vstupním předpokladem je osvojení odpovídajících očekáváných výstupů RVP ZV v oblasti Vzdělávání a komunikace v cizím jazyce.
Modul je využíván v součinnosti se vzdělávacími moduly pro ostatní dovednosti: reading, speaking, writing, listening.
Vzdělávací modul cílí na tzv. nepřímé vyučování, tedy přímou komunikaci, výměnu názorů a informací, práci s chybou, získávání informací, podávání vysvětlení, vše s ohledem na jazykovou správnost projevu a použití správných a vhodných jazykových prostředků. Modul je orientován na praktické užívání spisovného jazyka v mluvených projevech. Po jeho absolvování budou žáci směřovat k lepšímu ústnímu projevu, diskuzi a spontánní interakci v běžných situacích života i v odborné komunikaci s ohledem na zaměření oboru, jelikož metody lze aplikovat na různé tematické celky.
Žák
a) komunikuje přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci
b) vhodně se prezentuje
c) souvisle a srozumitelně formuluje své myšlenky
d) obhájí svůj postoj a názor
e) volí vhodné komunikační strategie a jazykové prostředky
f) dosáhl jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí
g) dosáhl jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění v oblasti, ve které se vzdělává
h) je schopen reprodukovat text úrovně B1 SERR
Modul může prostupovat všemi vzdělávacími celky a tvořit tak praktické procvičování slovní zásoby. Může být i doplňkem k modulu Ústní projev se zaměřením na interaktivní řečové dovednosti.
Hodnocení je prováděno průběžně, závěrečné hodnocení je složeným výsledkem různých způsobů ověřování jednotlivých výsledků učení.
a) produktivně si osvojí nové lexikální prostředky včetně ustálených obratů, receptivně si osvojí další lexikální jednotky tak, aby byl schopen porozumět psaným textům i běžné konverzaci obsahující nízké procento neznámých výrazů
Výsledek učení lze ověřovat souborem úloh / pracovních listů.
b) čte s porozuměním různorodé texty, kultivovaně reaguje na situace z běžného společenského styku i v základních pracovních situacích
Výsledek učení lze ověřovat analýzou reálného projevu žáka.
c) vyhledává specifické i detailní informace v komunikaci i různorodých textech
Výsledek učení lze ověřovat souborem úloh / pracovních listů.
d) je schopen vyjádřit hlavní myšlenky textu, reagovat, oponovat i zdůvodnit názor
Výsledek učení lze ověřovat analýzou reálného projevu žáka.
Hodnocení je prováděno průběžně a je spíše analýzou reálného, tj. ihned po rozhovoru / konverzaci / telefonátu / krizové situaci vyučující vyhodnotí:
Hodnocení provádí vyučující. Dílčí hodnocení může být převedeno i na žáky, kteří interakci přihlížejí.
Metodou hodnocení je přímé pozorování, analýza a následný komentář.
Formou hodnocení je ústní vyhodnocení nebo klasifikační stupeň.
Při průběžném hodnocení výsledku učení je nutno spoléhat na konstruktivní hodnocení učitele a zkušenosti s výukou, neboť hodnotit ústní projev (navíc zaměřený na interakci – tedy ovlivněný mnoha neplánovanými a nepředvídatelnými faktory) je vždy velmi komplikované a ve své podstatě i neobjektivní.
Objektivitu lze zajistit jen více hodnotiteli, což je v běžném vyučování spíše nereálné. Lze využít i hodnocení jiných žáků. Mezní hranicí úspěšnosti je v tomto případě jistý konsenzus, vyřešení problému, zajištění akce, shoda nebo nalezení kompromisu. Vzájemné nepochopení se a nevyužívání vhodných jazykových prostředků naopak stojí za touto hranicí.
Od této hranice jsou pak odvozena bodová rozmezí pro vyjádření výsledku žáka známkou nebo jiným číselným či slovním způsobem.
Průběžné hodnocení se skládá z daných faktorů:
Závěrečné hodnocení není u tohoto modulu otázkou testu, ale spíše souhrnem průběžných hodnocení. Žák tedy v modulu celkově uspěje – neuspěje. V rámci školského zákona a navazujících právních předpisů zohleňuje učitel žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se SVP) a seznamzje se s možnostmi, kterými tito žáci pro daný modul disponují.
Pokud chce vyučující vyjádřit výsledek žáka v modulu známkou, doporučuje se postupovat podle následujících kritérií:
Nedostatečný: 0–40 %
Dostatečný: 41–55 %
Dobrý: 56–73 %
Chvalitebný: 74–85 %
Výborný: 86–100 %
ŠVP jednotlivých oborů – studium tematických celků, učebnice a další výukové materiály dle potřeb vyučujícího (např. Lingea, Lexicon 5, výkladové a překladové slovníky, internetové slovníky, tematické texty z učebnic a cizojazyčných časopisů pro školy, výukové portály a reálná videa či online komunikace)
Doporučuji vhodný výběr textů, modelových situací a komunikačních partnerů vzhledem k danému oboru a ročníku vzdělávání.
VV - Všeobecné vzdělávání
Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Barbora Votrubová. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.