VSTUPNÍ ČÁST

Název modulu

Víme, co slyšíme

Kód modulu

ČJ-m-4/AL17

Typ vzdělávání

Všeobecné vzdělávání

Typ modulu

všeobecně vzdělávací

Kategorie dosaženého vzdělání

M (EQF úroveň 4)

L0 (EQF úroveň 4)

Vzdělávací oblasti

ČJ - Český jazyk

Komplexní úloha

Obory vzdělání - poznámky

Délka modulu (počet hodin)

12

Poznámka k délce modulu

Platnost modulu od

30. 04. 2020

Platnost modulu do

Vstupní předpoklady

Vstupním předpokladem je osvojení odpovídajících očekáváných výstupů RVP ZV v oblasti čtenářské gramotnosti.

JÁDRO MODULU

Charakteristika modulu

Vzdělávací modul spadá do obsahového okruhu Neumělecký text a informace, je zaměřen na upevnění a další rozvoj dovedností v oblasti práce se slyšenými informacemi. Žáci se učí rozlišovat mezi různými typy slyšeného textu a osvojují si dovednost rozlišení zdůvodnit. Předmětem modulu je rovněž zpracování informací ze slyšeného textu, jejich vyhodnocení a interpretace.

Očekávané výsledky učení

Žák

a) vybere požadované informace ze slyšeného textu;

b) vysvětlí/odhadne význam konkrétní pasáže slyšeného textu;

c) rozliší podstatné a nepodstatné informace ve slyšeném textu a posoudí jejich věrohodnost;

d) rozezná ve slyšeném textu manipulativní prvky, konstatování skutečnosti, vyjádření názoru a domněnky.

Obsah vzdělávání (rozpis učiva)

• Porozumění slyšenému textu;
• kritické myšlení ve vztahu k audiotextům;
• práce s informacemi;
• rozpoznávání manipulace v mluvených projevech. 

Obsahem modulu je rozvoj funkční gramotnosti žáků. Žáci se učí kritické práci se slyšenými informacemi od jejich příjmu přes posouzení až k jejich samostatnému zpracování. Pracuje se s audio/videoukázkami.

Učební činnosti žáků a strategie výuky

• Práce s tematickými soubory úloh zaměřenými na rozvoj a ověřování dovedností odvozených od slyšeného textu (práce s úlohami i pracovními listy může probíhat individuálně i ve skupinách);
• práce s audio/videoukázkami pod metodickým vedením vyučujícího;
• práce s pracovními listy k audio/videoukázkám (práce s úlohami i pracovními listy může probíhat individuálně i ve skupinách);
• řízená diskuse k problematice prezentování faktů, názorů, domněnek prostřednictvím mluveného slova;
• práce s ukázkami obsahujícími prvky manipulativního charakteru;
• simulace reakcí na projevy manipulace v mluvených projevech.

Zařazení do učebního plánu, ročník

VÝSTUPNÍ ČÁST

Způsob ověřování dosažených výsledků

Průběžně je prováděno hodnocení s využitím prvků formativního hodnocení, na konci modulu je využito nástrojů sumativního i formativního hodnocení.

a) vybere požadované informace ze slyšeného textu;

v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím pracovních listů a souborů úloh odvozených od slyšeného textu

b) vysvětlí/odhadne význam konkrétní pasáže slyšeného textu;

v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím pracovních listů a souborů úloh odvozených od slyšeného textu

c) rozliší podstatné a nepodstatné informace ve slyšeném textu a posoudí jejich věrohodnost;

v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím pracovních listů a souborů úloh odvozených od slyšeného textu

d) rozezná ve slyšeném textu manipulativní prvky, konstatování skutečnosti, vyjádření názoru a domněnky; 

v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím pracovních listů a souborů úloh odvozených od slyšeného textu
 

Výsledky učení a)–d) ověřovány v závěru modulu souhrnným testem, jehož specifikací jsou předmětné výsledky učení. Základní nastavení specifikace testu je 25% zastoupení každého výsledku učení. Toto nastavení lze měnit podle potřeb jednotlivých vyučujících, přičemž zastoupení jednotlivých výsledků učení nesmí klesnout pod 10 %. Procentuální zastoupení výsledku učení je odvozeno od maximálního získatelného počtu bodů za daný výsledek učení (nikoli tedy od počtu úloh – může se jednat o dramatický rozdíl). 

Vzhledem k obtížnosti konstrukce evaluačních nástrojů odvozených od slyšených testů se doporučuje variantní hodnocení očekávaných výsledků učení a uplatnění hodnocení na škále uspěl – neuspěl. 

Kritéria hodnocení

Při průběžném hodnocení dosahovaných jednotlivých výsledků učení a)–d) je využíváno souborů úloh / pracovních listů, které zaručují vysokou objektivitu hodnocení – hodnocení na úrovni stanovení mezní hranice úspěšnosti a od ní odvozených bodových rozmezí pro případné vyjádření výsledku žáka známkou nebo jiným číselným či slovním způsobem je u jednotlivých výsledků učení v kompetenci vyučujícího. Zároveň se doporučuje souběžně využít prvků formativního hodnocení. Při vhodně užitých souborech úloh / pracovních listech lze sledovat dosažený pokrok každého žáka. 

Při závěrečném ověřování dosažených výsledků učení souhrnným testem jsou doporučená kritéria nastavena následovně:

Mezní úroveň úspěšnosti je stanovena na 40 %. 

Převodník dosažené úspěšnosti na známku

úspěšnost žáka v testu pod 40 % = nedostatečný 

úspěšnost žáka v testu od 40 do 55 % = dostatečný 

úspěšnost žáka v testu od 56 do 70 % = dobrý 

úspěšnost žáka v testu od 71 do 85 % = chvalitebný 

úspěšnost žáka v testu od 86 do 100 % = výborný

Nastavená obtížnost testu musí odpovídat dovednostem žáků kategorie vzdělání M, tzn. doporučuje se používat úlohy s průměrnou i vyšší úrovní obtížnosti v závislosti na specifikaci testu. Neproporcionální zastoupení úloh by vyvolávalo potřebu snižovat/zvyšovat mezní hranici úspěšnosti a použitý evaluační nástroj (zpravidla test) by vykazoval nevyhovující psychometrické charakteristiky.

Při doporučeném variantním hodnocení na škále uspěl – neuspěl musí žák uspět ve všech výsledcích učení a)–d). 

Doporučená literatura

Štícha, F.: O nepřesnosti našeho vyjadřování. Jazyk jako produkt intuitivního myšlení. Praha, Academia 2016.

učebnice a další výukové materiály dle potřeb vyučujícího

Poznámky

Doporučuje se pracovat s materiály obsahově blízkými danému oboru vzdělání, případně zájmům žáků.

Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je František Brož. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.