Detail modulu Víme, co píšeme

 

VSTUPNÍ ČÁST

Název modulu

Víme, co píšeme

Kód modulu

ČJ-m-4/AL15

Typ vzdělávání

Všeobecné vzdělávání

Typ modulu

všeobecně vzdělávací

Využitelnost vzdělávacího modulu

Kategorie dosaženého vzdělání

M (EQF úroveň 4)

L0 (EQF úroveň 4)

Vzdělávací oblasti

ČJ - Český jazyk

Komplexní úloha

Obory vzdělání - poznámky

Délka modulu (počet hodin)

32

Poznámka k délce modulu

Platnost modulu od

30. 04. 2020

Platnost modulu do

Vstupní předpoklady

Vstupním předpokladem je osvojení odpovídajících očekáváných výstupů RVP ZV v oblasti komunikace a slohu.

JÁDRO MODULU

Charakteristika modulu

Vzdělávací modul pokrývá obsahový okruh Komunikace a sloh a je úzce propojen s moduly Píšeme správně česky. 

Žáci se učí využívat různé komunikační strategie v nejrůznějších komunikačních situacích, naučí se volit formu písemného projevu adekvátní účelu textu, a to při respektování slohotvorných činitelů. Využívají přitom znalosti základních charakteristických rysů funkčních stylů a slohových postupů a útvarů. Za současného respektování zásad jazykové kultury vytvářejí myšlenkově strukturované, a přitom ucelené a koherentní texty. 

Očekávané výsledky učení

Žák

a) charakterizuje jednotlivé funkční styly, slohové postupy a útvary;

b) napíše souvislý, ucelený a strukturovaný text odpovídající komunikační situaci;

c) napíše odborný text v oblasti daného oboru vzdělání;

d) dovede prakticky použít útvary administrativního stylu.  

Obsah vzdělávání (rozpis učiva)

Předmětem modulu je vytváření textů pro různé komunikační situace v psané podobě.

Učební činnosti žáků a strategie výuky

  • psaní textů pro běžné životní komunikační situace (formální i neformální korespondence – administrativní interakce)
  • psaní odborných textů v souladu s předmětným oborem vzdělání
  • formální i neformální interakce (psaná v papírové i elektronické podobě)
  • práce s texty různých funkčních stylů (volba slovní zásoby, hodnocení syntaktických prostředků)
  • nácvik grafické a formální úpravy jednotlivých písemných projevů
  • práce se zdroji psaných textů a jejich zpracovávání

Zařazení do učebního plánu, ročník

VÝSTUPNÍ ČÁST

Způsob ověřování dosažených výsledků

Průběžně je užíváno prvků formativního hodnocení, na konci modulu je využito nástrojů sumativního i formativního hodnocení. Závěrečné hodnocení u výsledků učení  b), c) a d) má podobu žákem vytvořeného písemného projevu podle zadaných kritérií. U výsledku učení a) je žák hodnocen na škále uspěl – neuspěl, a to na základě průběžného hodnocení. Předmětem hodnocení je zde především dosažený pokrok v dovednostech potřebných k uplatnění v běžných komunikačních situacích, ale i znalosti potřebné k úspěšnému zvládnutí maturitní zkoušky.

Kritéria hodnocení

Při průběžném hodnocení dosahovaných jednotlivých výsledků učení se u všech výsledků učení používá formativní hodnocení, přičemž důraz je kladen na skutečnost, že hodnocení je nástrojem vedoucím ke zvyšování úrovně daných dovedností i s ohledem na výstup u maturitní zkoušky.

Závěrečné hodnocení žákova písemného projevu – výsledky učení b), c) a d) – se provádí podle kritérií hodnocení, která zahrnují:

  • adekvátnost formy písemného projevu účelu textu;
  • funkčnost užitých jazykových prostředků;
  • kompoziční výstavbu textu;
  • jazykovou správnost;
  • grafickou a formální úpravu textu.

Každé kritérium má v celkovém hodnocení písemného projevu váhu 20 %. Všechna kritéria jsou hodnocena na škále uspěl – neuspěl. Případné bodové hodnocení v rámci jednotlivých kritérií je v kompetenci vyučujícího v závislosti na podmínkách konkrétní školy. Žák v této části uspěl, pokud uspěl ve všech kritériích.               

Při závěrečném ověřování dosažených výsledků učení a) lze případně využít             objektivizovaného evaluačního nástroje, tedy souhrnným testem nebo pracovním listem / pracovními listy. V takovém případě jsou doporučená kritéria nastavena následovně:

mezní úroveň úspěšnosti je stanovena na 40 %, doporučuje se postupovat podle následujících kritérií:

Nedostatečný: úspěšnost žáka pod 40 %

Dostatečný: úspěšnost žáka od 40 do 55 %

Dobrý: úspěšnost žáka od 56 do 70 %

Chvalitebný: úspěšnost žáka od 71 do 85 %

Výborný: úspěšnost žáka od 86 do 100 %

Nastavená obtížnost testu musí odpovídat dovednostem žáků, jejichž studium je zakončeno maturitní zkouškou, tzn. doporučuje se používat úlohy s průměrnou a vyšší úrovní obtížnosti. Zařazení nepřiměřeně snadných úloh by vyvolávalo potřebu posunovat mezní hranici úspěšnosti a použitý evaluační nástroj (test / soubor úloh) by vykazoval nevyhovující psychometrické charakteristiky.

Žák v modulu uspěl, pokud uspěl v každém výsledku učení.

Doporučená literatura

Akademická příručka českého jazyka. 2., upravené a rozšířené vydání. Praha, Academia 2019.

Akademická příručka českého jazyka. Praha,  Academia, 2014.

Kocourková, A. - Hochová, I.: Písemná a elektronická komunikace. Praha, Eduko 2016.

Kuldová, O.- Fleischmannová, E.: Jak psát obchodní dopisy a jiné písemnostii. Praha, Fortuna 2007.

Kraus, J. - Hoffmannová, J.: Písemnosti v našem životě. Praha, Fortuna 2005.

učebnice a další výukové materiály dle potřeb vyučujícího

Poznámky

Doporučuje se modul zařadit až po absolvování modulů Píšeme správně česky.

Obsahové upřesnění

VV - Všeobecné vzdělávání

Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Hana Bolechová. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.

Statut dokumentu

Veřejný

Přílohy veřejné