VSTUPNÍ ČÁST

Název modulu

Požární ochrana - E

Kód modulu

99-m-3/AJ07

Typ vzdělávání

Odborné vzdělávání

Typ modulu

odborný průřezový

Kategorie dosaženého vzdělání

E (tříleté, EQF úroveň 3)

Skupiny oborů

99 - Průřezové

Komplexní úloha

Obory vzdělání - poznámky

Pro všechny obory vzdělání

Délka modulu (počet hodin)

4

Poznámka k délce modulu

Platnost modulu od

30. 04. 2020

Platnost modulu do

Vstupní předpoklady

Vstupní požadavky nejsou stanoveny.

JÁDRO MODULU

Charakteristika modulu

Modul je určen pro obory vzdělání s různým zaměřením  v kategorii dosaženého vzdělání E a bude realizován jako odborný průřezový. Žák získá základní vědomosti o problematice požární ochrany. Zejména pak získá stěžejní informace aplikovatelné jak v osobním životě, tak i pro výkon svého budoucího povolání. Samostatně bude schopen vyhodnotit situace rizikové z pohledu vzniku požáru a adekvátně na ně reagovat. V neposlední řádě žák získá základní informace z oblasti požární bezpečnosti staveb (evakuace, záchrana při hrozícím nebezpečí).

Očekávané výsledky učení

Výsledky učení ve vazbě na RVP

• dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence

Žák:

1. na příkladech uvede nejčastější rizika v souvislosti s výkonem daného povolání
2. rozdělí základní hořlavé látky
3. vysvětlí nejčastější příčiny vzniku požáru a z toho plynoucí zásady
4. na příkladu vysvětlí evakuaci z místa ohrožení
5. charakterizuje obecné zásady přerušení hoření a vysvětlí účel přenosných hasicích přístrojů

Obsah vzdělávání (rozpis učiva)

1. Nejčastější rizika v souvislosti s výkonem daného povolání

• Přímá rizika při výkonu daného povolání v jednotlivých profesích
• Rizika spojená s nedodržením zásad bezpečnosti práce
• Vedlejší rizika spojená s profesí při dodržení všech zásad bezpečnosti

2. Hořlavé látky a jejich základní vlastnosti

• Dělení hořlavin
• Základní vlastnosti hořlavin (PTCH)

3. Možnosti vzniku požárů a jeho nejčastější příčiny

• Definování prostorů s riziky vzniku požárů
• Definování rizikových činností
• Problematické oblasti lidské činnosti

4. Evakuace z místa ohrožení v případě vzniku požáru

• Rozdíl mezi evakuací a záchranou
• Shromaždiště osob po evakuaci
• Únikové cesty

5. Obecné zásady přerušení hoření a přenosné hasicí přístroje

• Seznámení se základními druhy hasebních prostředků
• Principy hašení požárů
• Druhy přenosných hasicích přístrojů
• Zásady použití hasicích přístrojů

Učební činnosti žáků a strategie výuky

Strategie výuky

Metody slovní:

• monologické metody (popis, vysvětlování, výklad),
• dialogické metody (rozhovor, diskuse),
• metody práce s učebnicí, knihou, internetem

Metody praktické:

• aplikace teoretických poznatků na praktických příkladech s odbornou podporou učitele

Učební činnosti

Žák:

• pracuje s informacemi získanými z výkladu učitele
• při své činnosti uplatňuje práci s odborným textem
• vyhledává a ověřuje si doplňující informace získané z elektronických zdrojů
• konzultuje danou problematiku s učitelem
• aplikuje teoretické poznatky do praktických příkladů
• odhaluje případnou chybovost a provede opravu
• zpracované zadání prezentuje před třídou a učitelem

Činnosti žáka ve vazbě na výsledky učení:

1. Na příkladech uvede nejčastější rizika v souvislosti s výkonem daného povolání

• ve spolupráci s učitelem na příkladech uvede nejčastější rizika v souvislosti s výkonem daného povolání, například riziko popálení při hašení požáru, možnost udušení při větší koncentraci CO2  pokud se pohybuje v silně zakouřeném prostoru bez kyslíkového přístroje,  nebezpečí výbuchu, pokud se nachází ve skladu tlakových lahví ke svařování, riziko popálení při vaření, atd.
• ve skupině žáků samostatně vysvětlí, které rizika mohou nastat při výkonu jeho povolání a jak je možné jim zabránit

2. Dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence

• při výkonu své práce dodržuje právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• používá předepsané osobní ochranné pracovní pomůcky a ochranná zařízení

3. Rozdělí základní hořlavé látky

• ve spolupráci s učitelem rozdělí hořlavé látky podle skupenství
• ve skupině žáků odvodí kritéria nebezpečnosti hořlavých látek na základě jejich vlastností
• ve spolupráci s učitelem odhalí chybovost a sjedná její nápravu

4. Vysvětlí nejčastější příčiny vzniku požáru a z toho plynoucí zásady

• ve spolupráci s učitelem charakterizuje trojúhelník hoření a popíše z něj plynoucí podmínky pro vznik a přerušení hoření
• samostatně nebo ve skupině žáků vysvětlí, které jevy mohou vést ke vzniku požáru
• ve skupině žáků popíše možnosti rozšiřování požáru jak v objektech, tak i na volném prostranství a vysvětlí faktory, které šíření ovlivňují
• ve spolupráci s učitelem vyjmenuje a popíše základní typy prostorů a objektů s možnými riziky vzniku požárů
• diskutuje o možných rizicích ve skupině žáků

5. Na příkladu vysvětlí evakuaci z místa ohrožení

• ve spolupráci s učitelem popíše vhodné únikové cesty
• diskutuje na vybrané téma se žáky
• ve spolupráci s učitelem na příkladu vysvětlí evakuační plán

6. Charakterizuje obecné zásady přerušení hoření a vysvětlí účel přenosných hasicích přístrojů

• ve spolupráci s učitelem vysvětlí obecné zásady přerušení hoření
• samostatně nebo ve skupině žáků uvede příklady přerušení hoření
• učitel vysvětlí vybrané typy hasicích přístrojů a vysvětlí jejich podstatu
• žáci samostatně nebo ve skupině žáků uvedou vybrané typy hasicích přístrojů a charakterizují jejich použití  

Zařazení do učebního plánu, ročník

• 2. ročník

VÝSTUPNÍ ČÁST

Způsob ověřování dosažených výsledků

Ústní zkoušení: v teoretické části se znalosti ověří formou otevřených otázek s tématy:

• hořlavé látky a jejich základní vlastnosti – 1 otázka
• možnosti vzniku požárů a jeho nejčastější příčiny – 1 otázka
• evakuace z místa ohrožení v případě vzniku požáru – 1 otázka
• obecné zásady přerušení hoření a přenosné hasicí přístroje –
  1 otázka

Praktické zkoušení: žák prezentuje získané znalosti formou popisu jednotlivých částí hasicího přístroje a popíše, jak lze tento přístroj v případě požáru použít.

Kritéria hodnocení

Ústní zkoušení: žák získá maximálně 8 bodů, uspěl při dosažení minimálně 4 bodů. Za každou správně zodpovězenou otázku žák získá 2 body. Učitel může uznat i část správně zodpovězené otázky.

Praktické zkoušení: žák získá maximálně 5 bodů. Uspěl při dosažení minimálně 2 bodů.

U obou typů zkoušení se hodnotí věcná správnost výkladu pojmů, aplikace z teoretických poznatků do praktických příkladů, samostatnost při prezentaci a schopnost obhajoby výsledku. Podmínkou je účast na modulu ve výši 80%.

Doporučená literatura

Červená řada publikací vydaných v rámci SPBI , jedná se např. o Základy požární ochrany, ISBN 80-86634-76-0

Poznámky

Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autory materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Jakub Škoda, Filip Nos. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.