VSTUPNÍ ČÁST
Název modulu
Nekonvenční metody obrábění
Kód modulu
23-m-3/AI72
Typ vzdělávání
Odborné vzdělávání
Typ modulu
(odborný) teoreticko–praktický
Využitelnost vzdělávacího modulu
Kategorie dosaženého vzdělání
H (EQF úroveň 3)
L0 (EQF úroveň 4)
Skupiny oborů
23 - Strojírenství a strojírenská výroba
Komplexní úloha
Obory vzdělání - poznámky
23-44-L/01 Mechanik strojů a zařízení
23-45-L/01 Mechanik seřizovač
23-51-H/01 Strojní mechanik
23-56-H/01 Obráběč kovů
23-52-H/01 Nástrojař
Délka modulu (počet hodin)
40
Poznámka k délce modulu
Platnost modulu od
30. 04. 2020
Platnost modulu do
Vstupní předpoklady
Základní znalosti o teorii třískového obrábění – podstata vzniku třísky, obrobitelnost technických materiálů, problematika volby řezných podmínek a obráběcího nástroje (nástrojového materiálu) v závislosti na obrobitelnosti obráběných materiálů. Základní znalosti z fyziky vedení elektrického proudu v plynech, podstata vzniku elektrického výboje. Základní znalosti z chemie - vzájemná vazba atomů a molekul. Základní znalosti o vlastnostech technických materiálů.
JÁDRO MODULU
Charakteristika modulu
Cílem modulu je získání znalostí a dovedností při používání nekonvenčních metod obrábění. Žák získá přehled o možnostech obrábět (zpracovávat) obtížně obrobitelné materiály jinými způsoby než klasickým třískovým obráběním. A seznámí se různými praktickými aplikacemi těchto nekonvenčních metod.
Očekávané výsledky učení
Žák:
- vysvětlí hlavní rozdíly mezi klasickým třískovým obráběním a obráběním nekonvenčními (fyzikálními) metodami
- rozlišuje druhy nekonvenčních metod obrábění a ke každé, vysvětlí podstatu vzniku úběru materiálu
- vysvětlí možnosti aplikace jednotlivých nekonvenčních metod pro praxi v souvislosti s obtížnou obrobitelností materiálu, případně složitosti tvaru součásti
- volí vhodnou metodu nekonvenčního obrábění pro daný materiál a tvar součásti vzhledem k požadavkům vyplývajícím z obtížné obrobitelnosti materiálu, případně složitosti tvaru
- dodržuje předpisy BOZP a dokáže správně používat OOPP při konkrétních dokončovacích metodách
- pracuje samostatně
Obsah vzdělávání (rozpis učiva)
Nekonvenční metody obrábění
1. Podstata úběru oproti třískovému obrábění – závislost na:
- obrobitelnosti materiálu
- teplotní vodivosti
- elektrické vodivosti
- odolnosti proti elektrické nebo chemické erozi
- teplotě tání
- vzájemné vazbě atomů a molekul obráběného materiálu
2. Druhy:
a) obrábění elektrickým výbojem:
- elektroerozivní obrábění elektrickou jiskrou a výbojem, aplikace v praxi:
- hloubení dutin
- výroba tvarově složitých povrchů
- řezání drátovou elektrodou
- leštění povrchů
- výroba mikrootvorů
b) chemické obrábění, aplikace v praxi:
c) elektrochemické obrábění, aplikace v praxi:
- hloubení tvarů a dutin
- hloubení malých otvorů
- odstraňování otřepů
- dělení materiálů
d) obrábění paprskem koncentrované energie,
e) obrábění laserem, aplikace v praxi:
- popisování součástí a gravírování
- podpora třískového obrábění tepelným předehřevem
- řezání a vyřezávání
- obrábění elektronovým paprskem, aplikace v praxi:
- vrtání
- řezání a vyřezávání tvarů
- obrábění iontovým paprskem, aplikace v praxi:
- popisování součástí
- výroba tvarově složitých povrchů
- obrábění plazmou, aplikace v praxi:
- obrábění
- řezání
f) obrábění mechanickými procesy
- obrábění ultrazvukem, aplikace v praxi:
- obrábění
- řezání
- obrábění kapalinovým paprskem a proudem brusiva, aplikace v praxi:
- obrábění
- řezání
g) Bezpečnost práce a správné používání OOPP
Učební činnosti žáků a strategie výuky
1. Teoretická část:
Výklad, prezentace na téma:
- druhy nekonvenčních metod obrábění a možnosti aplikace v praxi a jejich předvedení obrazem či DVD.
Bádání:
- samostatnou prací či domácím úkolem zjistit, které metody umožňují obrábět jen elektricky vodivé materiály a které umožňují obrábět jen elektricky nevodivé materiály a které umožňují obrábět jak elektricky vodivé, tak elektricky nevodivé materiály.
2. Praktická část:
- žáci v rámci odborné praxe procvičí a ukotví tři až čtyři způsoby dokončovacích metod.
- žáci si osvojí dodržování BOZP.
Zařazení do učebního plánu, ročník
Zařazení pro skupinu oborů H zaměření více na praxi ve 3. ročníku
Pro skupinu oborů L zaměření na teorii i praxi ve 4. ročníku po probrání témat základních druhů obrábění.
VÝSTUPNÍ ČÁST
Způsob ověřování dosažených výsledků
1. Teoretická část:
- písemné ověření odborných znalostí formou testu, otázky z oblasti rozlišení druhů nekonvenčních metod obrábění
2. Praktická část:
- ověření znalostí a dovedností soubornou modulovou prací s vypracováním návrhu technologického postupu výroby součásti a dokončení její přesnosti pomocí dokončovací metody podle zadané výkresové dokumentace.
Kritéria hodnocení
1. Teoretická část:
Písemné přezkoušení
Maximálně 100 bodů na úspěšné absolvování modulu 55 bodů
2. Praktická část:
Maximálně 200 bodů na úspěšné absolvování modulu 110 bodů
Doporučená literatura
ŘASA, Jaroslav, GABRIEL, Vladimír, POKORNÝ Přemysl. Strojírenská technologie 3. Praha: Scientia, 2001. ISBN 80-7183-227-8.
Poznámky
Doporučené rozvržení hodin pro obory vzdělání 23-44-L/01 a 23-45-L/01:
- teoretické vyučování: 22 hodin
- praktické vyučování: 6 hodin v rámci povinné odborné praxe ve firmě
- přezkoušení: 2 hodiny
Doporučené rozvržení hodin pro obory vzdělání 23-51-H/01, 23-56-H/01, 23-52-H/01:
- teoretické vyučování: 10 hodin
- praktické vyučování: 13 hodin v rámci odborného výcviku ve firmě
- přezkoušení: 2 hodiny
Obsahové upřesnění
OV RVP - Odborné vzdělávání ve vztahu k RVP
Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Helena Jagošová. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.