VSTUPNÍ ČÁST

Název modulu

Cizí jazyky – interakce

Kód modulu

CJ-m-3/AB93

Typ vzdělávání

Všeobecné vzdělávání

Typ modulu

všeobecně vzdělávací

Kategorie dosaženého vzdělání

H (EQF úroveň 3)

Vzdělávací oblasti

CJ - Cizí jazyky

Komplexní úloha

Obory vzdělání - poznámky

Délka modulu (počet hodin)

48

Poznámka k délce modulu

Platnost modulu od

30. 04. 2020

Platnost modulu do

Vstupní předpoklady

Vstupním předpokladem je osvojení odpovídajících očekáváných výstupů RVP ZV v oblasti Jazyk a jazyková komunikace.

Modul je využíván v součinnosti se vzdělávacími moduly pro ostatní dovednosti: reading speaking, writing, listening. Vstupní púrověň se předpokládá v souladu s RVP ZV pro první cizí jazyk A2. V případě užití modulu pro další cizí jazyk se předpokládá vstupní úroveň A1.

JÁDRO MODULU

Charakteristika modulu

Vzdělávací modul cílí na tzv. nepřímé vyučování, tedy přímou komunikaci, výměnu názorů a informací, získávání informací, podávání vysvětlení, vše s ohledem na jazykovou správnost projevu a použití správných a vhodných jazykových prostředků. Modul je orientován na praktické užívání spisovného jazyka v mluvených projevech. Po jeho absolvování budou žáci směřovat k lepšímu ústnímu projevu, diskuzi a spontánní interakci v běžných situacích života i s ohledem na zaměření oboru, jelikož metody lze aplikovat na různé tematické celky.

Očekávané výsledky učení

Žák:

• komunikuje v rámci základních témat
• volí vhodné komunikační strategie a jazykové prostředky
• zapojuje se do diskuze
• je schopen vyjádřit hlavní myšlenku textu

Obsah vzdělávání (rozpis učiva)

Modul může prostupovat všemi vzdělávacími celky a tvořit tak praktické procvičování slovní zásoby. Může být i doplňkem k modulu Ústní projev.   

Učební činnosti žáků a strategie výuky

• řízený rozhovor
• konverzace ve skupině
• telefonický rozhovor
• řešení krizové situace
• formální i neformální interakce (mluvená, psaná v papírové i elektronické podobě)
• modelová komunikace v problematických situacích (kritika, manipulace, konflikt…)
• nácvik souladu prostředků verbální a nonverbální komunikace

Zařazení do učebního plánu, ročník

VÝSTUPNÍ ČÁST

Způsob ověřování dosažených výsledků

Hodnocení je prováděno průběžně, závěrečné hodnocení je složeným výsledkem různých způsobů ověřování jednotlivých výsledků učení.

a) produktivně si osvojí nové lexikální prostředky včetně ustálených obratů, receptivně si osvojí další lexikální jednotky tak, aby byl schopen porozumět komunikačním situacím na dané jazykové úrovni

Výsledek učení lze ověřovat souborem úloh / pracovních listů a v komunikačních situacích

b) Výsledek učení lze ověřovat analýzou reálného projevu žáka.            

c) porozumí specifickým i detailním informacím v přímé i nepřímé komunikaci

Výsledek učení lze ověřovat anylýzou reálného projevu žáka

d) je schopen shrnout situaci a předat informaci, které porozuměl

Výsledek učení lze ověřovat analýzou reálného projevu žáka.

Kritéria hodnocení

Hodnocení je prováděno průběžně a je spíše analýzou reálného, tj. ihned po rozhovoru/konverzaci/telefonátu/krizové situaci vyučující vyhodnotí:

• zda bylo dosaženo cíle, případně kompromisu
• zda bylo nalezeno řešení
• zda došlo k porozumění na obou stranách
• zda byl dialog veden vhodnými jazykovými prostředky odpovídajícími dané situaci

Hodnocení provádí vyučující. Dílčí hodnocení může být převedeno i na žáky, kteří interakci přihlížejí.

Metodou hodnocení je přímé pozorování, analýza a následný komentář.

Formou hodnocení je ústní vyhodnocení nebo klasifikační stupeň.

Při průběžném hodnocení výsledku učení je nutno spoléhat na konstruktivní hodnocení učitele a zkušenosti s výukou, neboť hodnotit ústní projev (navíc zaměřený na interakci – tedy ovlivněný mnoha neplánovanými a nepředvídatelnými faktory) je vždy velmi komplikované a ve své podstatě i neobjektivní.

Objektivitu lze zajistit jen více hodnotiteli, což je v běžném vyučování spíše nereálné. Lze využít i hodnocení jiných žáků. Mezní hranicí úspěšnosti je v tomto případě jistý konsenzus, vyřešení problému, zajištění akce, shoda nebo nalezení kompromisu. Vzájemné nepochopení se a nevyužívání vhodných jazykových prostředků naopak stojí za touto hranicí.

Od této hranice jsou pak odvozena bodová rozmezí pro vyjádření výsledku žáka známkou, nebo jiným číselným či slovním způsobem.

Průběžné hodnocení se skládá z daných faktorů:

• jazyková přesnost
• jazyková správnost
• schopnost interakce

Závěrečné hodnocení není u tohoto modulu otázkou testu, ale spíše souhrnem průběžných hodnocení. Žák tedy v modulu celkově uspěje – neuspěje. V rámci pravidel a zákonů ČR je učitel povinen zohledňovat žáky s PUP a seznámit se s možnostmi, kterými tito žáci pro daný modul disponují.

Pokud chce vyučující vyjádřit výsledek žáka v modulu známkou, doporučuje se postupovat podle následujících kritérií:

• Nedostatečný: 0–39 %
• Dostatečný: 40–55 %
• Dobrý: 56–73 %
• Chvalitebný: 74–85 %
• Výborný: 86–100 %

Doporučená literatura

ŠVP jednotlivých oborů – studium tematických celků, učebnice a další výukové materiály dle potřeb vyučujícího

Poznámky

Doporučuje se  vhodný výběr tematických celků vzhledem k danému oboru a ročníku vzdělávání.

Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Barbora Votrubová. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.