VSTUPNÍ ČÁST

Název modulu

Základy vědění o jazyce (H)

Kód modulu

ČJ-m-3/AG85

Typ vzdělávání

Všeobecné vzdělávání

Typ modulu

všeobecně vzdělávací

Kategorie dosaženého vzdělání

H (EQF úroveň 3)

Vzdělávací oblasti

ČJ - Český jazyk

Komplexní úloha

Obory vzdělání - poznámky

Délka modulu (počet hodin)

12

Poznámka k délce modulu

Platnost modulu od

30. 04. 2020

Platnost modulu do

Vstupní předpoklady

Vstupním předpokladem je osvojení odpovídajících očekáváných výstupů RVP ZV v oblasti spisovné výslovnosti, tvarosloví, slovotvorby a skladby.

JÁDRO MODULU

Charakteristika modulu

Vzdělávací modul spadá do obsahových okruhů Jazyk a O jazyce. V průběhu modulu si žáci zopakují, doplní a upevní dovednosti o jazyce jako funkčním systému. Modul je orientován na rozvoj dovedností v oblasti práce s textem. Žáci se naučí rozlišovat jednotlivé vrstvy jazyka, porozumí zákonitostem vývoje češtiny, orientují se v soustavě jazyků a dovedou do této soustavy zařadit mateřský jazyk. Absolvováním modulu žáci směřují ke kultivovanému používání jazyka v odpovídajících situacích.

Očekávané výsledky učení

Žák

a) rozliší spisovnou (hovorovou) a nespisovnou češtinu;

b) odhadne/vysvětlí v tištěném textu základní rysy vývoje češtiny;

c) rozezná v tištěném textu základní evropské jazykové skupiny/jazyky;

d) orientuje se v soustavě evropských/slovanských jazyků a zařadí do ní mateřský jazyk.

Obsah vzdělávání (rozpis učiva)

• Spisovná a nespisovná čeština;
• útvary spisovné a nespisovné češtiny;
• soustava jazyků.

Obsahem vzdělávání modulu je zopakování, doplnění a upevnění dovedností o jazyce jako funkčním systému. Pozornost je věnována zejména základní orientaci ve vývoji češtiny a soustavě (vybraných evropských) jazyků. Modul je orientován i na osvojení dovedností rozeznání slangových a nářečních jazykových jevů. Žáci se učí kritické práci s informacemi (jejich příjem, posouzení, samostatné zpracování). Pracují s tištěnými souvislými i nesouvislými texty včetně jejich kombinací, audio a videoukázkami.

Učební činnosti žáků a strategie výuky

• práce s reálnými zvukovými záznamy mluveného projevu
• práce s ukázkami slangu charakteristického v daném oboru vzdělání
• řešení souborů textových úloh, případně pracovních listů k porovnání vrstev jazyka, vývojových mezníků češtiny, s ukázkami podob vybraných evropských a slovanských jazyků
• práce s audio/videoukázkami s metodickým vedením vyučujícího
• práce s pracovními listy k tištěným textům rozličné povahy (graf, obrázek, mapa, tabulka…) a k audio/videoukázkám (práce s úlohami i pracovními listy může probíhat individuálně i ve skupinách)

Zařazení do učebního plánu, ročník

VÝSTUPNÍ ČÁST

Způsob ověřování dosažených výsledků

Průběžně je prováděno hodnocení s využitím prvků formativního hodnocení.

a) rozliší spisovnou, hovorovou a nespisovnou češtinu;

v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím pracovních listů a souborů úloh

b) odhadne/vysvětlí v tištěném textu základní rysy vývoje češtiny;

v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím pracovních listů a souborů úloh

c) rozezná v tištěném textu základní evropské jazykové skupiny/jazyky;

v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím pracovních listů a souborů úloh

d) orientuje se v soustavě evropských/slovanských jazyků a zařadí do ní mateřský jazyk;

v průběhu modulu ověřováno prostřednictvím pracovních listů a souborů úloh

Výsledky učení a) až d) ověřovány v závěru modulu souhrnným testem, jehož specifikací jsou předmětné výsledky učení. Základní nastavení specifikace testu je 25% zastoupení každého výsledku učení. Toto nastavení lze měnit podle potřeb jednotlivých vyučujících, přičemž zastoupení jednotlivých výsledků učení nesmí klesnout pod 10 %. Procentuální zastoupení výsledku učení je odvozeno od maximálního získatelného počtu bodů za daný výsledek učení (nikoli tedy od počtu úloh – může se jednat o dramatický rozdíl).

Kritéria hodnocení

Při průběžném hodnocení dosahovaných jednotlivých výsledků učení a)–d) je využíváno souborů úloh / pracovních listů, které zaručují vysokou objektivitu hodnocení – hodnocení na úrovni stanovení mezní hranice úspěšnosti a od ní odvozených bodových rozmezí pro případné vyjádření výsledku žáka známkou nebo jiným číselným či slovním způsobem je u jednotlivých výsledků učení v kompetenci vyučujícího. Zároveň se doporučuje souběžně využít prvků formativního hodnocení. Při vhodně užitých souborech úloh / pracovních listech lze sledovat dosažený pokrok každého žáka.

Při závěrečném ověřování dosažených výsledků učení souhrnným testem jsou doporučená kritéria nastavena následovně:

Mezní úroveň úspěšnosti je stanovena na 40 %.

Převodník dosažené úspěšnosti na známku

úspěšnost žáka v testu pod 40 % = nedostatečný

úspěšnost žáka v testu od 40 do 55 % = dostatečný

úspěšnost žáka v testu od 56 do 70 % = dobrý

úspěšnost žáka v testu od 71 do 85 % = chvalitebný

úspěšnost žáka v testu od 86 do 100 % = výborný

Nastavená obtížnost testu musí odpovídat dovednostem žáků kategorie vzdělání H, tzn. doporučuje se používat úlohy s průměrnou a nižší úrovní obtížnosti. Zařazení obtížných úloh by vyvolávalo potřebu snižovat mezní hranici úspěšnosti a použitý evaluační nástroj (test) by vykazoval nevyhovující psychometrické charakteristiky.

Doporučená literatura

Internetová jazyková příručka. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/

učebnice a další výukové materiály dle výběru a potřeb vyučujícího

Poznámky

Doporučuje se absolvování modulu před modulem Víme, co říkáme a píšeme.

Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Pavel Mareš. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.