Mluvíme správně česky (H)
ČJ-m-3/AG76
Všeobecné vzdělávání
všeobecně vzdělávací
H (EQF úroveň 3)
ČJ - Český jazyk
16
30. 04. 2020
Vstupním předpokladem je osvojení odpovídajících očekáváných výstupů RVP ZV v oblasti spisovné výslovnosti, tvarosloví, slovotvorby, skladby a komunikace.
Vzdělávací modul spadá do obsahových okruhů Jazyk, O jazyce, Komunikace a sloh a Neumělecký text a informace. Modul je orientován na praktické užívání spisovného jazyka v mluvených projevech. V průběhu modulu si žáci zopakují, doplní a upevní dovednosti odvozené od znalostí principů spisovné výslovnosti, tvarosloví, slovotvorby, skladby, komunikačních situací a strategií, způsobů vyjadřování v různých druzích mluvených projevů. Absolvováním modulu žáci směřují ke kultivovanému vyjadřování v odpovídajících situacích.
Žák
a) porovná grafickou a zvukovou podobu slov;
b) rozliší spisovnou (hovorovou) a nespisovnou češtinu;
c) uplatňuje hlavní zásady spisovné výslovnosti v mluveném projevu;
d) vyjadřuje se v krátkých připravených/nepřipravených mluvených projevech (na základě zpracovaných informací) věcně správně, jasně a srozumitelně, včetně použití základního terminologického vybavení daného oboru vzdělání.
Pozornost je věnována zejména principům pečlivé výslovnosti, přízvuku, kvalitě a kvantitě samohlásek, rázu, výslovnosti souhlásek na rozhraní slov a zdvojených souhlásek, výslovnosti běžných cizích slov a přiměřené odborné terminologie. Dále je modul zaměřen na vybrané druhy komunikačních situací a strategií.
Hodnocení je prováděno průběžně především s využitím prvků formativního hodnocení. Závěrečné hodnocení je složeným výsledkem různých způsobů ověřování jednotlivých výsledků učení.
a) porovná grafickou a zvukovou podobu slov
Výsledek učení lze ověřovat prostřednictvím souborů úloh nebo pracovními listy, zde lze uplatnit vysoce objektivizované hodnocení.
b) rozlišní spisovnou, hovorovou a nespisovnou češtinu
c) uplatňuje hlavní zásady spisovné výslovnosti v mluveném projevu
Ideálním způsobem ověřování obou výsledků učení je analýza reálného (nejlépe nahraného) mluveného projevu žáka a jeho hodnocení. Ověřování je možné provádět rovněž hodnocením, které provádí žák na cizím projevu. Doporučeným postupem je práce s autentickými záznamy mluvených projevů.
d) vyjadřuje se v krátkých připravených/nepřipravených mluvených projevech (na základě zpracovaných informací) věcně správně, jasně a srozumitelně, včetně použití základního terminologického vybavení daného oboru vzdělání
Ověřování je možné provádět formou analýzy projevu žáka a hodnotit podle stanovených kritérií (dodržení struktury, obsahová a věcná přijatelnost, srozumitelnost, plynulost).
Při průběžném hodnocení výsledku učení a) je využíváno souborů úloh, které zaručují vysokou objektivitu hodnocení – hodnocení na úrovni stanovení mezní hranice úspěšnosti a od ní odvozených bodových rozmezí pro případné vyjádření výsledku žáka známkou nebo jiným číselným či slovním způsobem je v kompetenci vyučujícího. Zároveň se doporučuje souběžně využít prvků formativního hodnocení. Při vhodně užitých souborech úloh lze sledovat dosažený pokrok každého žáka.
Při závěrečném ověřování dosaženého výsledku učení a) souhrnným testem jsou doporučená kritéria nastavena následovně: mezní úroveň úspěšnosti je stanovena na
40 %. Rozlišuje se pouze škála uspěl – neuspěl.
Při průběžném hodnocení výsledků učení b), c) a d) je užíváno formativního hodnocení. Při závěrečném hodnocení se u těchto výsledků učení používá hodnocení na škále uspěl – neuspěl, a to s přihlédnutím k možným individuálním odlišnostem žáků limitovaných okolnostmi, které nemohli a nemohou ovlivnit (vady řeči apod.).
Celkové hodnocení modulu.
Modul je hodnocen na škále uspěl – neuspěl. V modulu uspěl každý žák, který splnil výsledky učení a), c) a d).
Pokud chce vyučující vyjádřit výsledek žáka v modulu známkou, doporučuje se postupovat podle následujících kritérií:
Nedostatečný:
Dostatečný:
Dobrý:
Chvalitebný:
Výborný:
Nastavená obtížnost testu musí odpovídat dovednostem žáků kategorie vzdělání H, tzn. doporučuje se používat úlohy s průměrnou a nižší úrovní obtížnosti. Zařazení obtížných úloh by vyvolávalo potřebu snižovat mezní hranici úspěšnosti a použitý evaluační nástroj (test) by vykazoval nevyhovující psychometrické charakteristiky.
Hůrková, J. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia 1995.
Internetová jazyková příručka. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/
Doporučuje se absolvování modulu před modulem Víme, co říkáme a píšeme.
VV - Všeobecné vzdělávání
Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Pavel Mareš. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.