Obrábění
82-m-3/AM20
Odborné vzdělávání
odborný teoretický
H (EQF úroveň 3)
L0 (EQF úroveň 4)
82 - Umění a užité umění
23 - Strojírenství a strojírenská výroba
41 - Zemědělství a lesnictví
82-51-H/01 Umělecký kovář a zámečník, pasíř
82-51-L/01 Uměleckořemeslné zpracování kovů
41-56-H/01 Lesní mechanizátor
41-45-M/01 Mechanizace a služby
41-56-H/02 Opravář lesnických strojů
41-55-H/01 Opravář zemědělských strojů
41-54-H/01 Podkovář a zemědělský kovář
23-55-H/02 Karosář
23-55-H/01 Klempíř
23-68-H/01 Mechanik opravář motorových vozidel
23-51-H/01 Strojní mechanik
32
30. 04. 2020
Žák objasní postupy měření, orýsování a kontroly rozměrů pomocí kalibrů. Vysvětlí základní pracovní postupy ručního zpracování kovů.
Modul navazuje na moduly ručního zpracování kovových materiálů, měření a orýsování.
Žáci získají základní informace o obráběcích strojích, jejich rozdělení a využití. Naučí se základní technologické názvosloví a zásady strojního třískového obrábění.
Naučí se postupy soustružení, frézování, hoblování a broušení včetně správné volby obráběcích nástrojů. Seznámí se s bezpečností práce a ochranou zdraví při strojním obrábění.
Očekávané výsledky učení s vazbou na RVP 82-51-H/01 Umělecký kovář a zámečník, pasíř a 82-51-L/01 Uměleckořemeslné zpracování kovů
Žák
Rozpis učiva:
Obráběcí stroje – základní rozdělení
Základy strojního obrábění – přehled strojního obrábění
Soustružení – základy soustružení
Frézování – základní frézařské práce
Hoblování a obrážení – základní způsoby
Broušení – základní způsoby broušení
CNC stroje – rozdělení cnc strojů
Ochrana zdraví a bezpečnost práce při práci s obráběcími stroji
Učební činnosti žáků se odehrávají v učebně za přítomnosti odborného pedagoga, který vede odborný výklad a na žáky soustavně dohlíží.
Výuka probíhá formou výkladu s využitím prezentací a názorných ukázek k jednotlivým tématům. Využívá se např. dataprojektor, TV či PC, reálný inventář a další pomůcky.
Žáci se teoreticky seznámí s možnostmi obrábění.
Žák:
Výuka probíhá ve třetím ročníku.
Výsledky žáků jsou ověřovány ústním a písemným zkoušením.
Testování teoretických znalostí – písemné/elektronické s využitím uzavřených i otevřených otázek. Zkoušení se rozděluje na jednotlivé části modulu:
Písemné hodnocení je výhodné provádět formou testu.
(nepovinné)
Vycházejí z klasifikační stupnice klasifikačního řádu školy.
Výsledné hodnocení vychází z hodnocení jednotlivých částí.
U ústního zkoušení jsou hodnoceny odborné znalosti a vědomosti, vztahy mezi probranými obsahovými okruhy, srozumitelnost, plynulost projevu.
Při hodnocení testů je posuzována věcná správnost odpovědi.
Přepočet mezi procenty správných odpovědí a známkou:
Za splněný se považuje modul při dodržení následujících kritérií:
Hodnocení slovní + známkou.
Při hodnocení nedostatečný, musí žák příslušnou část znovu nastudovat a následně absolvovat přezkoušení.
Žák musí splnit všechny části modulu s hodnocením alespoň dostatečný.
VOKÁL Vladimír. Technologie I. SZN 1976.
Ing. Miroslav Čermák. Technologie kovářských prací. Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR v Praze, 1994.
Karel Golasovský, Vladimír Vokál. Technologie oprav. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1989.
Technické příručky výrobců obráběcích strojů
OV RVP - Odborné vzdělávání ve vztahu k RVP
Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jindřich Pelaj. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.