F1 Měření fyzikálních veličin. Elektrický proud a jeho účinky – Strojírenství (M)
23-m-4/AK74
Všeobecné vzdělávání
všeobecně vzdělávací průpravný
M (EQF úroveň 4)
23 - Strojírenství a strojírenská výroba
PR - Člověk a příroda
23-41-M/01 Strojírenství
16
30. 04. 2020
Fyzika: Orientace v jednotkách SI používaných v běžném životě, řešení jednoduchých úloh na jejich převody. Orientace v pojmech elektrický obvod, elektrický proud, elektrické napětí, elektrický odpor a jejich měření, veřejná elektrická síť.
Matematika: početní operace s racionálními čísly, zaokrouhlování výsledků, úpravy jednoduchých algebraických výrazů.
Modul je součástí přírodovědného vzdělávání, vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Přírodovědné vzdělávání je v odborném školství spjato s odborným vzděláváním. Cílem je naučit žáky řešit pomocí porozumění fyzikálních jevů problémové situace v praxi oboru vzdělání a občanském životě. To se projevuje důrazem na poznání aplikací probíraných jevů nejen v občanském životě, ale i v oboru vzdělání, na propojování všeobecně vzdělávací složky vzdělávání se složkou odbornou. Tomuto cíli je podřízen i výběr témat.
Vzdělávací modul je vzhledem k významu pro další vzdělávání vč. odborné praxe zařazen jako úvodní.
Obsahový okruh:
Cílem je popsat a objasnit žákům vybrané fyzikální jevy, jejichž znalost a porozumění uplatní v odborném vzdělávání a výkonu povolání i v občanském životě; tj. popsat a objasnit žákům vybrané fyzikální jevy v souvislostech s technikou a pracovní postupy v oboru vzdělání – zde Strojírenství.
Modul svým obsahem a pojetím navazuje na kompetence, které si žák přináší ze základního vzdělávání, zejména z fyziky a matematiky a dále je rozvíjí zejména směrem k aplikacím v oboru.
1. Žák vybere a použije vhodné metody a přístroje obvyklé v oboru vzdělání k měření fyzikálních veličin se vztahem k oboru vzdělání (délka, objem, hmotnost, hustota, rychlost, tlak). Zdůvodní nejistotu naměřených hodnot, na konkrétním příkladu popíše vliv osobních chyb při měření, vliv měřicí metody a měřicí techniky na nejistotu naměřených hodnot. Popíše a použije metody eliminace těchto vlivů na výsledek měření.
2. Žák použije při řešení úloh se vztahem k běžnému životu nebo oboru vzdělání fyzikální veličiny, jejich jednotky soustavy SI, zejména veličiny a jednotky obvyklé v oboru vzdělání (délka, obsah, objem, hmotnost, hustota, tíha, čas, rychlost, tlak, síla, energie, práce, výkon).
3. Žák popíše rozdíl mezi stejnosměrným a střídavým proudem. Žák popíše zdroje stejnosměrného proudu používané v běžném životě a v oboru vzdělání. Žák vysvětlí funkci generátoru střídavého proudu. Žák vysvětlí princip transformátoru. Popíše třífázovou soustavu střídavého proudu ve veřejné síti a popíše její uplatnění v domácnosti a v zařízeních v oboru vzdělání
4. Žák používá fyzikální veličiny elektrický proud, elektrické napětí, elektrický výkon, spotřeba elektrické energie (práce elektrického proudu), jejich jednotky a převody jednotek z oboru vzdělání. Určí z údajů elektroměru spotřebu elektrické energie. Určí z technických údajů zařízení příkon a odběr elektrické energie. Provádí jednoduché výpočty práce (spotřebované energie), výkonu a účinnosti elektrických zařízení v oboru vzdělání a běžného života.
5. Žák popíše pravidla bezpečného používání elektrických zařízení zejména při práci v oboru vzdělání, popíše příklady ochrany strojů před úrazy a škodami způsobenými elektrickým proudem.
Pro dosažení výsledků učení jsou doporučeny následující činnosti:
Výsledky učení se ověřují jak průběžně, tak i v závěru modulu. Při hodnocení je kladen důraz na hloubku porozumění učivu, schopnosti aplikovat poznatky v praxi.
Učitel kombinuje různé metody ověřování:
Uvedené hodnocení body lze využít postupně dle činností žáků k formativnímu hodnocení, součtu bodů k hodnocení sumativnímu. Uvedené rozpětí v bodovém ohodnocení umožňuje zohlednit v hodnocení i míru podpory, kterou žák při řešení úlohy potřeboval. Hodnocení známkou lze využít k sumativnímu hodnocení, pokud se v rámci ŠVP používá známkování.
Hodnocení body:
K získání hodnocení výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, musí žák v každé položce bodového hodnocení dosáhnout alespoň 3 body. Po splnění této podmínky je žák na základě celkového počtu bodů klasifikován příslušnou známkou. Učitel přitom přihlíží k schopnostem žáka, které jsou dány např. specifickými poruchami učení nebo zdravotními a psychickými handicapy. Využívá i formativní hodnocení.
Hodnocení známkou:
100–81 bodů … výborný
80–61 bodů … chvalitebný
60–41 bodů … dobrý
40–21 bodů … dostatečný
20–0 bodů … nedostatečný
Lepil, O., Bednařík, M., Hýblová, R.: Fyzika pro střední školy I. Praha, Prometheus 1993, 2012. ISBN 978-80-7196-428-5.
Lepil, O., Bednařík, M., Hýblová, R.: Fyzika pro střední školy II. Praha, Prometheus 1993, 2012. ISBN 978-80-7196-429-2.
Miklasová, Věra: Sbírka úloh z fyziky pro SOŠ a SOU. Praha, Prometheus 1999. ISBN 978-80-7196-377-6.
M. Bartošek, F. Procházka, M. Staněk, Z. Bobková: Sbírka řešených úloh z aplikované matematiky pro střední školy pro technické obory se strojírenským základem. NÚV 2018, Praha. viz http://www.nuv.cz
Příklady uplatnění v oboru vzdělání učitel získá konzultací s učiteli odborných předmětů, případně z učebnic pro odbornou složku vzdělávání v oboru.
Metodika žákovských miniprojektů je popsána v publikaci NÚV, viz http://www.nuv.cz/uploads/projekty_Aplikovane_ulohy_v_matematice.pdf
Vzdělávací modul je vzhledem k významu pro další vzdělávání včetně odborné praxe zařazen jako úvodní.
Počet hodin je orientační, učitel jej přizpůsobí vstupní úrovni kompetencí žáků a podmínkám školy.
VV - Všeobecné vzdělávání
Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Miroslav Bartošek. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.