Vzduchotechnika
36-m-3/AJ84
Odborné vzdělávání
(odborný) teoreticko–praktický
H (EQF úroveň 3)
L0 (EQF úroveň 4)
36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie
39 - Speciální a interdisciplinární obory
Práce na vzduchotechnice
36-52-01/H Instalatér
39-41-L/02 Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení
52
30. 04. 2020
Žák se orientuje v problematice otopných soustav, jejich provedení, způsobech sdílení tepla a sálavého vytápění.
Žáci získají odborné vědomosti potřebné k pochopení principů vzduchotechniky, významu a přínosu vzduchotechniky pro úpravu vnitřního prostředí budov, významu a přínosu vzduchotechniky pro úsporu energií, použití vzduchotechniky, konstrukčního řešení a provedení rozvodů, vzduchotechnických jednotek a ostatních součástí. Získají odborné dovednosti potřebné pro montáž vzduchotechniky a její provoz.
Modul směřuje k formování zodpovědného a promyšleného přístupu k práci, při kterém jsou uplatňovány znalosti, vědomosti a dovednosti získané v modulech zaměřených na strojírenství, technickou dokumentaci, v odborném výcviku a v ostatních modulech zaměřených na vytápění.
Žák:
Montuje potrubí dle projektové dokumentace:
Realizuje učitel:
Realizují žáci společně s učitelem:
Realizují žáci samostatně:
Výuka probíhá ve vyučovacím předmětu Vytápění (případně část také v předmětu Odborný výcvik). Doporučuje se vyučovat ve třetím ročníku, ale lze jej vyučovat také ve druhém ročníku.
Ústní zkoušení – náhodně vylosované nebo vyučujícím zadané 3 výsledky učení. Žák zodpoví všechny zadané otázky a případné doplňující otázky učitele.
Písemná zkouška – průřezový test ze všech výsledků učení, 30 uzavřených otázek. Žák zvolí v každé otázce jednu odpověď.
Praktická zkouška – zadání montážních prací formou komplexní úlohy, která bude zahrnovat veškeré relevantní práce vzhledem k obsahu učiva. Žák provede zadané montážní práce v požadovaném časovém limitu.
Pro ústní zkoušku:
každá otázka je hodnocena 5 body (celkem 15 bodů za zkoušku). Hodnotí se úplnost a věcná správnost odpovědi. Počet získaných bodů určí zkoušející na základě standardní klasifikační stupnice školy. Ke splnění ústní zkoušky musí žák získat alespoň 45 % bodů (tj. 7 bodů).
Pro písemnou zkoušku:
Každá otázka je hodnocena 1 bodem (celkem 30 bodů za zkoušku). Za každou správně zodpovězenou otázku získá žák 1 bod. Ke splnění písemné zkoušky musí žák získat alespoň 45 % bodů (tj. 14 bodů).
Pro praktickou zkoušku:
Jednotlivé části prací budou hodnoceny adekvátním počtem bodů (celkem 100 bodů za zkoušku). Body budou udělovány za kvalitativní úroveň provedené práce, která bude hodnocena na základě dodržení BOZP, předepsaného technologického postupu, požadovaných rozměrů a pokynů pro instalaci. Pro úspěšné splnění modulu je nutné získat alespoň 45 % bodového ohodnocení (tj. 45 bodů).
DUFKA, Jaroslav. Vytápění: pro 3. ročník učebního oboru instalatér. 2. přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2011. ISBN 978-80-86817-43-9.
CHYSKÝ, Jaroslav a Karel HEMZAL. Větrání a klimatizace. 3., zcela přeprac. vyd. Brno: BOLIT-B Press, 1993. ISBN 80-901574-0-8.
LUPTÁK Ladislav. Učební text pro obor Instalatér, 3. ročník [online]. Brno: Střední škola polytechnická, Brno, Jílová 36g, 2016, ISBN 978-80-88058-32-8. Dostupné z: https://ejilova.publi.cz/.
CIHELKA, Jaromír. Vytápění, větrání a klimatizace. Praha: SNTL, 1985. ISBN – není.
Celkovou hodinovou dotaci se doporučuje rozdělit na 17 hodin teoretické výuky a 35 hodin (vyučovací týden) praktické výuky.
Aktuálně platný RVP uvádí jako součást učiva předmětu Vytápění „Vzduchotechniku“ bez přímé vazby na výsledky učení. Vzhledem k vývoji legislativních požadavků v oblasti hospodaření s energiemi a zvyšování požadavků na komfort moderního bydlení, se předpokládá rozšíření vzduchotechnických systémů také do běžných obytných budov. Proto bude v budoucnosti nezbytné, aby absolvent oboru instalatér prováděl montáž jednoduchých vzduchotechnických systémů z předem vyrobených dílů.
OV RVP - Odborné vzdělávání ve vztahu k RVP
Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Karel Kovářík. Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.